Reflexní terapie

Reflexní terapie je vlastně léčení nemocí masážemi chodidel. Reflexologové léčí nemoci určitých částí těla masážemi tzv. reflexních zón na chodidlech – na šlapkách nohou jsou reflexní plošky celého těla. K čemu vlastně dochází při masírování reflexních oblastí, to se dosud neví a nedá se ani vědecky vysvětlit. Předpokládá se však, že nemoc vzniká zablokováním „energetických kanálů“, což některou oblast poškodí. Masáží se usiluje o odbourání této blokády, aby energie mohla opět volně proudit a toto poškození vyléčit. Považujme tedy chodidlo za jakési „zrcadlo těla“, přičemž levé chodidlo zobrazuje levou stranu těla, pravé stranu pravou. Různé části plosky nohy jsou nějakým způsobem spojeny s močovým měchýřem, ledvinami a plícemi, palec s hlavou a mozkem, ostatní prsty s dutinami, atd..

Reflexologie se zřejmě vyvíjela na různých místech zeměkoule současně. V Asii se považují za kolébku této metody současně Čína, Vietnam i Indie, a dokonce se tvrdí, že byla předchůdcem akupunktury. Rovněž staří Egypťané používali určitou formu reflexologie, jak je vidět na malbách na stěnách hrobky egyptského lékaře (asi z roku 2330 př. n. l.).

Za novodobého objevitele této metody je označován dr. William Fitzgerald, americký ušní, nosní a krční lékař. Ten kolem roku 1913 rozpracoval metodu, kterou nazval LÉČENÍ ZÓN.

Počátkem 30. let na práci dr. Fitzgeralda navázala americká masérka Eunice lnghamová, která vydala o reflexní terapii dvě populární knihy s názvy Příběhy, které by mohla vyprávět chodidla (Stories the Feet Can Tell) a Příběhy, které vyprávěla chodidla (Stories the Feet Have Told).

Komu může reflexní terapie pomoci

Tento způsob léčby rozhodně není „všemocný“, ale používá se k léčení řady běžných nemocí včetně bolestí zad, zažívacích obtíží, migrény, menstruačních obtíži, obtíží vedlejších nosních dutin a stresu. Reflexologové tvrdí, že mohou někdy odhalit i hrozící nebo latentní nemoc a pak jí preventivně léčit nebo eventuálně doporučit pacienta ke specialistovi. Pokud se podrobíme této terapii pravidelně jednou za měsíc nebo za dva, udržíme se patrně v dobré zdravotní kondici – a dozvíme se včas o varovných signálech nemocí.

Já osobně využívám reflexní terapii již více jak 12 let, převážně při řešení obtíží pohybového aparátu a v kombinaci s jinými technikami. Je někdy až s podivem, jak po 10 minutové masáži reflexních zón, zmizí akutní ústřel např. krční páteře. Někdy je v akutním stadiu pacient tak citlivý, že zůstává reflexní terapie jedinou možnou metodou pomoci bez nepříjemných bolestivých pocitů, které by vznikali např. při masáži.